Náš mateřský jazyk obsahuje krásné přirovnání: "Voní jako růže". Ne jako konvalinka, ne jako pivoňka ani jako šeřík, ačkoliv ty zajisté také umí naše čichové buňky hodně potěšit.
Voní jako růže - to by tedy mohlo znamenat, že vůně je nedílnou vlastností každé růže, je součástí její podstaty a bez vůně by růže byla míň než poloviční. A naše radost z ní jakbysmet.
Právě vůně (a také jistý "rozcuchaně neuspořádaný" vzhled) byla jedním z mých hlavních kritérií při výběru odrůd k pěstování v minulých několika letech, a tak se teď v horkých dnech můžu intenzivními vůněmi přímo opájet.
Na obrázku jsou květy těchto odrůd:
Belle de Crécy - historická odrůda galské růže, nádherná vůně. Květy mají velmi zajímavou barvu, která s odkvétáním bledne do sivě fialové. Kvete pouze jednou.
Gentle Hermione - anglická růže šlechtitele Davida Austina. Narůžovělé květy intenzivní vůně. Remontuje. Ne, není pojmenovaná po Hermioně Grangerové z knih Harryho Pottera, ale po postavě z jedné ze Shakespearových her:-)
Geoff Hamilton - anglická růže šlechtitele Davida Austina. Něžně růžové květy sám Austin charakterizuje jako vonící po starých růžích s nádechem jablka. Remontuje.
Queen of Sweden - anglická růže šlechtitele Davida Austina. Moje úplně první angličanka:-) Jemně vonící, krásně tvarované květy. Remontuje.
Stolístka - pravokořenná stolístka neznámého původu. Kvete je jednou, hodně ji napadají mšice, ale přes všechny tyto nevýhody moje skoro nejoblíbenější. A vůně? Nepřekonatelná. Prostě voní jako růže!
Žádné komentáře:
Okomentovat