Slézová růže pro příští rok

Tak, moje předpěstovaná černá slézová růže neboli topolovka růžová (Alcea rosea) už je nějakou dobu zasazená na záhonu.

Jak už jsem  na blogu psala, je to dvouletka, kterou na začátku prázdnin vysejeme, potom přepícháme a se začátkem školního roku přesadíme na zahradu.
Vypadá to jako dost pracná záležitost, mám ale zkušenost, že pokud mají slézové růže alespoň trochu vhodné stanoviště (teplejší, slunné místo), v podstatě se z nich stanou trvalky.


Bez problémů se vysemeňují samy a rostou a kvetou naprosto bez zásahu zahradníka. Příští léto se tedy můžu těšit na skoro dvoumetrové kvetoucí obry:-)

Kromě toho, že je nenáročná a krásná, je topolovka navíc také léčivá. Prospěšný by měl být slizovitý kořen a také květ (a právě ten černý nejvíc), fungují na kašel a nejrůznější záněty.

Jsem vážně ráda, že slézová růže je jednou z těch babičkovských rostlin, které dneska zase získávají mezi zahradníky na popularitě. Zkoušela jsem si v létě předpěstovat ještě diviznu, ale letos bez úspěchu. Nevzešla ani jedna...

Trochu jiná verbena

Celou zimu mě v anglických zahradnických pořadech uchvacovala vysoká, rozvětvená rostlina s modrofialovými květy. Na záhonech vypadala bezvadně, tvořila takové rozsochaté křoví a slétalo se na ní plno motýlů.

Nakonec jsem v jednom dílu pořadu s Alys Fowler zjistila, že jde o Verbenu bonariensis neboli sporýše argentinského. Hned jsem si v hobbymarketu koupila semínka a začala si tuhle speciální verbenu předpěstovávat doma na okně.

Trvalo skoro měsíc, než se vůbec nějaké rostlinky objevily. Už jsem si myslela, že osivo v sáčku bylo třeba prošlé a nikdy nevyklíčí, ale nakonec vyrostly. Sice jenom pět exemplářů, ale aspoň něco. Dál rostly pořád pomalu a v druhé polovině května jsem mini rostlinky přesadila ven na záhon.

Nastudovala jsem si samozřejmě podmínky pěstování - totiž, že jde o trvalku, která ale naše studené a vlhké zimy nepřežije, maximálně přečká ve formě semínek a zjara znovu vyroste. Že tahle verbena neboli sporýš preferuje slunné stanoviště a lehčí půdu, a kvete od časného léta až do podzimu. Podle všeho ji mají rádi zahradní architekti, hlavně v kombinaci s trávami totiž vypadá moderně a dodává záhonům šmrnc.

No, výsledek mého několikaměsíčního snažení - čtyři zakrslé rostlinky, z toho jedna trochu rozvětvená. Abych dosáhla kýženého efektu, potřebovala bych jich aspoň dvacet a to bych si musela koupit tak pět sáčků se semínky:-) Uvidíme, jestli se opravdu na záhoně samy vysemení, jinak si příští zkusím sehnat už vzrostlé sazenice. Do předpěstovávání Verbeny bonariensis se už nepohrnu:-)

Předpěstovávání a recyklace

Předpěstovávání rostlin ze semínek je radost a ať už to dopadne jakkoliv, během jarní zahradní horečky se mu vyhne málokdo:-)

Já osobně mám na parapetu zatím měsíční jahůdky a hrachory a příští týden přibudou rajčata a několik druhů bazalky.
Výhody jsou zřejmé: vypěstujete si i méně obvyklé odrůdy, můžete ušetřit na koupi vzrostlých rostlin (pokud jich budete potřebovat víc) a také je zábava pozorovat, jak rostlinky klíčí a rostou.

V běžné domácnosti najdete mnoho použitých nádob a obalů, které se dají využít pro předpěstování. Ať už jsou to zbylé ruličky od kuchyňského nebo toaletního papíru, kam stačí dolů nacpat trochu papíru a vytvořit tak improvizované dno, kartonové obaly od vajíček, kelímky od jogurtů, obaly od džusů. Já jsem loni použila i krabici od barvy na vlasy.

 Pokud máte dostatek novin nebo reklamních letáků, lehce si z nich květináčky složíte, návodů je na internetu nepřeberné množství - fotografický postup krok za krokem najdete třeba TADY.
Nádoby máme - a dokonce zadarmo - teď už stačí je naplnit zeminou určenou pro výsevy a můžeme sít:

• semínka se sejí do hloubky 2x až 3x větší, než je jejich velikost, ty nejdrobnější se jen posypou po povrchu.
• nádobku můžete přikrýt dírkovaným plastovým sáčkem, zlepšíte tak mikroklima
• výsevní misky si dobře označte, ať později víte, co vám to vlastně vyklíčilo.

Jen nesmíte zapomenout na to, že papírové a kartonové květináčky se během několika týdnů rozpadnou a také, že propouštějí vodu - musí tedy stát na nějaké misce, abyste si nezničili okenní parapet.
Nádobky vydrží tak akorát, než je třeba rostlinky přepichovat do většího prostoru: to je ve chvíli, kdy se vyvinou první 2 -3 pravé lístky.

 A pokud se podaří vypěstovat rostlin víc, než je potřeba, není problém je třeba vyměnit se sousedem nebo s kolegyní v práci.

Jak roste jahodník

Tak takhle vypadají rostlinky měsíčního jahodníku a jahodníku odrůdy Rujana 15 dnů od vysetí do kartonových obalů od vajíček. Rostou na okně orientovaném na západ a zatím to vypadá, že světla mají dostatek. Uvidíme, kolik rostlinek ze čtyř sáčků semínek bude nakonec použitelných pro vysázení ven na záhon nebo do nádoby.

Měsíční jahody

Měsíční jahody (Fragaria vesca var. semperflorens) jsou podobné těm lesním, jsou drobné a velmi aromatické. Rostliny plodí od června do zámrazu a dají se velmi jednoduše pěstovat také v nádobách. Tento typ jahodníku se nerozmnožuje vegetativně, tedy odnožemi, jako běžný jahodník, je třeba jej vysít a vypěstovat ze semínek. Nejlepší plodnosti pak dosahuje právě v prvním roce.


Letos chci otestovat, jak plodí a chutná jahodník měsíční a jahodník měsíční 'Rujána'.
Právě teď je nejvhodnější doba pro jejich vysetí do misky na okno, pokud se chcete dočkat jahod už letos v létě. Semínka jsou opravdu droboučká, stačí je na povrchu lehce přimáčknout a nepatrně zasypat. Silnější zálivka by je mohla vyplavit, nejlepší je tedy rosit povrch rozprašovačem. Někdy se doporučuje povrch až do začátku klíčení přikrýt savým papírem a zalévat přes něj. Semínka by měla začít klíčit při teplotě kolem 20° C zhruba za 2-3 týdny. Tak se necháme překvapit:-)

Příprava na jaro

Leden pomalu končí a blíží se doba, kdy si už nedočkaví zahradníci začnou na oknech předpěstovávat rostlinky na letošní sezónu. Kromě tradičních květináčků a sadbovačů z rašeliny, které se dají koupit v každém supermarketu, existuje také ekologičtější varianta, která je navíc úplně zdarma.

Stačí si několik týdnů dopředu schovávat kartonové obaly od vajíček, ruličky od kuchyňského nebo toaletního papíru a další, pro předpěstování vhodné obaly. Papír se bude samozřejmě během předpěstovávání postupně rozmáčet, to ale nevadí, protože než se stačí zničit úplně, budou rostlinky připravené k přepichování (tzn. budou mít alespoň 2-3 pravé lístky) do samostatných nádobek.

Právě teď je ta správná chvíle začít se sbíráním:-)

Zimní nákupy

Venku je mráz a sněží, ale vy už přemítáte a plánujete, co a kam letos zasít a zasadit. Nákup semínek je pro zahradníky jedna z nejzábavnějších činností a dá se provozovat i během třeskuté zimy. Na co si dát pozor?

1. Vždycky se podívejte na datum, do kterého je osivo třeba spotřebovat. Záleží samozřejmě na konkrétní rostlině (třeba dýně a okurky vydrží dlouho), ale často už rok stará semínka klíčí hůř, je tedy vždy lepší koupit co nejčerstvější balení.

2. Pokud najdete v zásuvce zapadlý sáček z minulých let a nechcete jej vyhodit, udělejte si před vysetím jednoduchý test klíčivosti. Stačí semínka nasypat do sklenice s vodou a počkat půl hodiny. Poté zdravá semínka klesnou ke dnu a ta, která budou plavat na hladině už pravděpodobně nikdy nevyklíčí.

3. Hodláte-li si na podzim sesbírat ze svých rostlin semínka pro další použití, nekupujte si osivo označené F1. Označení znamená, že jde o první potomky při křížení dvou čistých linií. Tito hybridi mají v mnoha směrech lepší parametry než jejich rodiče, v následných generacích se už ale tyto kvalitní vlastnosti neopakují.

4. Díky rostoucímu zájmu o přírodní způsoby pěstování je i u nás stále častěji k dispozici bio osivo, které je připravováno podle standardů biologické produkce. Semena jsou dražší než běžné osivo, nejsou ale chemicky ošetřena ani v průběhu pěstování, ani při sklizni či následném zpracování.