Jak už jsem na blogu psala, je to dvouletka, kterou na začátku prázdnin vysejeme, potom přepícháme a se začátkem školního roku přesadíme na zahradu.
Vypadá to jako dost pracná záležitost, mám ale zkušenost, že pokud mají slézové růže alespoň trochu vhodné stanoviště (teplejší, slunné místo), v podstatě se z nich stanou trvalky.
Bez problémů se vysemeňují samy a rostou a kvetou naprosto bez zásahu zahradníka. Příští léto se tedy můžu těšit na skoro dvoumetrové kvetoucí obry:-)
Kromě toho, že je nenáročná a krásná, je topolovka navíc také léčivá. Prospěšný by měl být slizovitý kořen a také květ (a právě ten černý nejvíc), fungují na kašel a nejrůznější záněty.
Jsem vážně ráda, že slézová růže je jednou z těch babičkovských rostlin, které dneska zase získávají mezi zahradníky na popularitě. Zkoušela jsem si v létě předpěstovat ještě diviznu, ale letos bez úspěchu. Nevzešla ani jedna...
Taky jsem si ji předpěstovala a nedávno vysadila. Snad přezimuje, těším se až vyroste a pokvete. Nikdy jsem tak vysoké květiny nepěstovala, tak mám v plánu příští rok taky diviznu a ještě červenou slunečnici, na tu jsem velmi zvědavá.
OdpovědětVymazatTaky doufám, že mi přezimuje. V sousedním mezibloku rostou už pár let skoro na divoko, před pár dny je dokonce posekali i s trávníkem, a stejně vždycky na jaře obrazí. Ta červená slunečnice je dobrý tip, taky jí příští rok zkusím!
OdpovědětVymazat