O zabydlení čmeláčího úlku jsme se pokoušeli už loni. To byl ještě úlek vyrobený po domácku, podle odborných instrukcí z příručky Čmeláci: chov a podpora čmeláků na zahrádkách i ve městech, kterou vydal Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku. Tato instituce se jako jediná u nás věnuje laboratornímu chovu čmeláků, konkrétně čmeláka zemního (Bombus terrestris).
V loňském roce se u nás žádné čmeláčí královně nezalíbilo, a úlek zůstal opuštěný. Letos jsme to zkusili s profesionálním čmelínem ze Zelené domácnosti a povedlo se! Po několika pokusech pomoci čmeláčici s uhnízděním se ukázal pravý důvod, proč se nedaří... Čmelín už totiž byl v té době obydlen:-) Dnes, po půlce května, už je v úlku čilý ruch. Čmeláčí dělnice pilně létají tam a zpět a je neuvěřitelné je pozorovat!
Pokud chcete třeba příští rok čmelákům pomoci a poskytnout jim podobné útočiště, určitě doporučuji bedlivě prostudovat velice užitečné stránky Český čmelák, které provozuje již výše zmíněný Výzkumný ústav pícninářský. Dalším zdrojem informací je FB, například Čmeláci Plus nebo skupina Čmeláci.
A i kdybyste nechtěli těmto roztomilým těžkotonážníkům přímo koupit nebo postavit čmelín, můžete jim pomoci i jinak. Například poskytnutím dostatku potravy: čmeláci potřebují potravu mimo jiné i velmi brzy na jaře, v době, kdy ještě včely téměř neopouštějí úly. Právě tehdy probuzené čmeláčí královny hledají nová hnízda. Přežít jim pomohou vrby jívy nebo lísky a také časně kvetoucí ovocné stromy. Během sezony pak čmeláci vyhledávají pestré luční porosty, navštěvují třeba hojně šalvěje a hluchavky, často je vídám i na kvetoucí pažitce nebo okrasném česneku. Na úvodní fotce tohoto příspěvku hoduje čmelák na orlíčku (Aquilegia). Obecně čmelákům prospějeme druhově bohatými porosty - zní to jako ohraná písnička, ale zahrada prostě musí být pestrá, kvetoucí a tak trochu divoká. Jen tak totiž bude taky živá.
