27. května 2015

První kosení


Když pod kosou padají šalvěje a kopretiny, zdá se mi to být opravdu hrozná škoda...

Jenomže aby louka zůstala stále krásnou pestrou loukou, musí se kosit. A to nejméně jednou, lépe dvakrát ročně. Právě kosení totiž udržuje druhovou pestrost porostu, který by jinak na nekosené nebo nespásané louce nahradily jen trávy a postupně vyrůstající náletové dřeviny.

Sekání kosou má svoje kouzlo. Je to posilovna na čerstvém vzduchu. Žádný hluk, žádné pachy, jen pravidelný svistot, jak podetnutá stébla padají k zemi. Nádhera.

Žádné komentáře:

Okomentovat