Po trochu pomalejším letošním náběhu jara ještě není letničkový záhon k řezu v plném květu ani teď, na začátku července. Zatím se rozjíždějí krásenky (letos kromě běžné směsi také ´Double Click Pink´ a ´Rubenza´).
Co mě ale obzvlášť těší, je tmavě fialovo-hnědá chrpa ´Black Ball´ (na obrázku vlevo), ta neobvyklá barva opravdu láká pozornost a v kyticích je nádherná.
Nemůžu se dočkat cínií, které ještě tak týden, dva k rozkvětu potřebují. Cínie je vůbec pro mě osobně docela zvláštní rostlina: zpočátku jsem ji neměla ráda, připomínala mi tuctovou gerberu. Nevoní, navíc bývá křiklavě barevná, což by mě normálně od jejího pěstování spolehlivě odradilo. Jenomže pak jsem ciniím dala šanci, a byla jsem ztracená :-)
Růže, růže, a zase růže...
Je to několik let, co jsem zjistila, že růže, nerovná se čajohybrid. Že existují i růže botanické, anglické, historické a všelijaké další růžové vychytávky. Začala jsem angličankami, byl to náhodný impulzivní nákup v OBI, na jehož konci stála Austinova ´Queen of Sweden´. Ukázala se jako odolná a zdravá růže, s krásně tvarovanými miskovitými květy v pudrově růžové barvě, které navíc příjemně jemně voní. Po ní následovaly další anglické růže, ale hlavně se mi otevřel svět růží historických... A tak tady teď můžu představit krásky, které mi letos vykvetly poprvé:
Tahle žíhaná nádhera se jmenuje ´Honorine de Brabante´.
Je to tzv. bourbonka, patří tedy do skupiny růží, které se v Evropě objevily někdy kolem roku 1820. Konkrétně tato byla vyšlechtěna na přelomu 19. a 20. století.
Zatím ji mám první rok, takže keřík je dost malý, ale měla by dorůst do výšky až 150 cm. Kromě menších, ale velmi neobvykle barevných květů mě potěšila i silnou
ovocnou vůní.
A co víc, jako jedna z mála historických růží opakuje
kvetení, takže se mám ještě na co těšit:-)
A dalším letošním úlovkem je ´Duchesse de Montebello´. Tato růže je takzvaná galika (
Rosa gallica), tedy česky řečeno, růže keltská. Tyto růže byly pěstovány už ve středověkých zahradách, tato francouzská vévodkyně pak byla vyšlechtěna 1824.
Galiky mám ráda, nemají téměř žádné trny a rostou krásně vzpříměně. Bohužel kvetou opravdu jen jednou za rok, zato ale velmi bohatě, a jsou zdravé a odolné.
´Duchesse de Montebello´je mezi nimi dost výjimečná svou jemně růžovou barvou, obvykle bývají mnohem tmavší. Květy jsou rozkošné a ta vůně!
Budu asi muset růžím věnovat samostatný příspěvek:-)