30. června 2017

Kniha věnovaná zahradničení s dětmi

Zhruba v únoru příštího roku by měla spatřit světlo světa knížka, věnovaná malým pěstitelům, kterou připravujeme s týmem nakladatelství Smart Press.

Půjde o publikaci pro rodiče, prarodiče a všechny ostatní, kdo by rádi společně s dětmi zabořili ruce do hlíny a vypěstovali si něco na zub a nebo do vázy.  A přitom se společně  zúčastnili zázraku, při kterém ze semínka vyroste rostlina a na stromě z květů uzrají třeba třešně.

Máte-li jakýkoliv nápad nebo tip týkající se zahradničení s dětmi, se kterým se chcete podělit, budu moc ráda, když mi napíšete na zahradamebavi@seznam.cz

2. května 2017

Druhý ročník zdara přístupného mini festivalu, který je věnován fenoménu městského zahradničení, se bude konat v sobotu 27. května 2017 opět v prostorách Národního zemědělského muzea na Praze 7.
Kromě sazenic, řezaných květin, nádob, pěstebních pomůcek a literatury se v letošním roce chceme zaměřit také na včelaření a permakulturní zahradničení.

V rámci workshopů si budete moci vyrobit bylinkovou kokedamu nebo postavit hotel pro užitečný hmyz.
Více inforací naleznete na FB stránce festivalu...

21. dubna 2017

Bylinková sobota na Praze 7

Nemáte-li ještě program na zítřek a jste z Prahy a okolí, přijďte se podívat na Bylinkový den do Národního zemědělského muzea na Praze 7.

K vidění bude spousta sazenic, semínek, literatury i bylinkových dobrůtek. Děti si můžou třeba vyrobit herbář nebo si zahrát na bylinkovém hřišti.

A já tam budu od 12:00 mít přednášku o smíšených kulturách vysazených v nádobách a taky tak trochu o použití vermikompostéru...

Odkaz na celou akci najdete zde...

20. března 2017


Je zvláštní psát příspěvek po delší odmlce: nicméně po několikaměsíční době "vegetačního klidu" (jak přírodního, tak i toho mého) kolem sebe vidím zase všechno růst, klíčit a zelenat se, a tak mi to prostě nedá.

Lísky (Corylus avellana) mám ráda odjakživa. Vždycky brzy na jaře prohlížím větvičky a hledám pupeny s červenou chocholkou, ze kterých při troše štěstí na podzim uzrají oříšky.

Škoda, že lísek není v našich zahrádkách víc. Jsou naprosto nenáročné a má z nich užitek spousta živočichů: nejen veverky a my lidé. Pyl z lískových jehněd je například vítanou pochoutkou pro čerstvě probuzené čmeláčí královny, které brzy z jara hledají hnízdo pro nadcházející sezónu...

27. září 2016

Čas objevit nové ovocné chutě


Polozapomenuté odrůdy ovocných stromů mě zajímají stále víc. V každém kraji měli nějaké ovoce, typické právě pro jejich oblast. Díky přizpůsobení se místním podmínkám se mu nejlépe dařilo právě tam: třeba třešeň Mšenská jánovka nebo hrušeň Solanka ze Solan na Litoměřicku.

Vzhledem k tomu, že se často pohybuji v Českém středohoří, pátrám právě tam. V odlehlejších koutech je ještě mnoho prastarých alejí, ovocné stromy rostou na mezích i ve dříve založených zahradách. Když hodíte do Googlu spojení "staré odrůdy", vyhledávač najde poměrně dost odkazů. Jedna z dobrých stránek je například TADY...

Během víkendu jsem objevila jabloň odrůdy Punčové. Tedy: ne, že bych ho sama identifikovala, nicméně věděla jsem, kde přesně roste, a tak jsem se na něj zašla podívat. A hlavně ho ochutnat:-)
Dužina tohoto zimního jablka je jemná, šťavnatá a navinulá, jak se píše ve staré Pomologii z roku 1957. Sklízí se koncem září a jeho hlavní výhodou by mělo být to, že vydrží ve sklepě svěží až do léta. Je to jablko, které se pěstovalo téměř výlučně právě na Ústecku a Děčínsku, takže vlastně taková místní specialita.

Tak vyrazte na okolní meze, ten nejlepší čas na průzkum spojený s ochutnáváním je právě teď:-)

22. září 2016

Rozhovor o starých odrůdách

Mnohdy ani netušíme, jaké bohatství odrůd ovocných stromů se kolem nás skrývá....

Rozhovor o tom, jak se tyto staré a krajové odrůdy hledají, identifikují a chrání mi vyšel v sobotní příloze Lidových novin (17. září 2016).
Zpovídaným byl tentokrát pan Martin Lípa, který se tomuto tématu věnuje už patnáct let.

Rozhovor ve formátu pdf najdou zájemci zde...

11. září 2016

Nejkrásnější zahrada 2016


Pokud budete mít cestu na letošní ročník výstavy Zahrada Čech, určitě neminete ani soutěžní přehlídku Nejkrásnější zahrada. Letos se koná už čtvrtý ročník.

Oproti minulým letům se přehlídka přesunula na prestižnější místo ve středu výstaviště. Soutěžních zahrad bylo tentokrát deset, o rozměrech 9x8 metrů, a byly přístupné ze dvou stran. 

Hlavním tématem letošního ročníku se stala Zahrada všech (ne)smyslů. A většina realizací byla pojatá přesně tak, jak bychom mohli  toto sousloví číst: jako šálení smyslů a hříčky. V nejrůznější podobě se opakovaly odrazy v lesklých plochách, prvky, jejichž smysl či nesmysl jste objevili až na druhý pohled (jablíčka na listnatém stromě, který ovšem nebyl jabloní), zneklidňující elementy, u kterých jste museli přemýšlet, co je na nich vlastně jinak. Druhou rovinou pak bylo uchopení tématu jako uspokojení všech lidských smyslů (sluch, hmat...).

Vítězná zahrada tvůrců pod vedením Martiny Forejtové a Jany Pyškové s názvem "Dešťová zahrada" se vymykala hlavně v tom, jak tvůrci slovo "nesmysl" pojali. Nesmysl v jejich podání totiž zosobňuje to, jak hospodaříme na zahradách s vodou, a zejména s tou dešťovou. Vytvořili tedy místo, kde se voda neztrácí, ale naopak jím stále cirkuluje (viz všechny fotografie).

Zahradní prvky, rostliny a vtipně použité zrezivělé trubky ji zadržují a zpomalují, životodárná voda tak na nejrůznějších místech přetéká a odkapává, a vytváří příjemné mikroklima. Bylo to znát i na tom, že v zahradě v pomalu třicetistupňových vedrech pořád někdo z návštěvníků odpočíval:-) Fakt povedený nápad. A nejvíc se mi líbilo, že jezírko nebylo vystlané fólií. Pořád ze všech stran slyším, že bez fólie to nejde, a tak mi tahle mini zahrada udělala radost.

S názorem odborné poroty pod vedením známého architekta a pedagoga Martina Rajniše se tedy plně ztotožňuji (to si asi oddychli:-) A jsem zvědavá, kterou zahradu vybere jako vítěze porota návštěvníků Zahrady Čech.





19. srpna 2016

Posezení na Kulaťáku


Kulaťák (oficiálně pražské Vítězné náměstí) byl a je pro chodce velmi nehostinné místo. V posledních letech jsem se v této oblasti pohybovala docela často a pochmurná atmosféra rozlehlého prostoru na mě pokaždé více či méně dolehla.

Před pár dny jsem Kulaťákem po nějaké době zase procházela a co nevidím: na konci Dejvické ulice je postavené dřevěné pódium, na kterém se nacházejí plochy k sezení i k případné krátkodobé relaxaci. A od hustého provozu náměstí se místo snaží odclonit dokonce opravdová zeleň! Na ploše jsou rozkládací křesílka, stůl na pingpong, prostě nádhera...

Už slyším ty komentáře: kdo by si šel zahrát stolní tenis nebo přečíst knížku na rušnou křižovatku... Pokud by měl na výběr mezi Kulaťákem a třeba parkem, tak samozřejmě nikdo. Jenže když je člověk nucen delší dobu čekat,  nebo si potřebuje odpočinout na trase z bodu A do bodu B, tak se příjemné místo k sezení zatraceně hodí.

O projektu nevím žádné podrobnosti, ale u srdce mě tedy zahřál:-)

10. srpna 2016

Špička obecná

Nedávno se mi vrátila vzpomínka: vybavila se mi moje babička, jak v trávě na zahrádce sbírá malé houbičky. Říkala jim špičky a přidávala je do polévky. Jako malí jsme je sbírali s ní, bezpečně jsme je poznali podle specifické vůně. Pak jsem dlouho na špičky v trávě nenarazila, nebo jsem je spíš přehlížela. Až teď - stačilo houbu utrhnout a přivonět a vzpomínky byly zpátky...

A tak jsem si o drobné houbičce zjistila víc. Jmenuje se špička obecná (Marasmius oreades).  Sbírá se většinou jen klobouk, třeň bývá pro konzumaci příliš tuhý.

Tón hořkých mandlí je způsoben prudce jedovatým kyanovodíkem, který špička v živém stavu vylučuje. Ten ale při tepelné úpravě vyprchá a špička tak není nebezpečná - tak vysvětluje původ té zvláštní houbově mandlové vůně špiček web České mykologické společnosti.

Často se prý špičky objevují v tzv. čarodějných kruzích, to bych někdy opravdu moc ráda viděla!

28. července 2016

Krásenková předzahrádka


Tahle (z určitého pohledu zanedbaná) předzahrádka na Litoměřicku mi udělala nedávno ohromnou radost. Tedy radost byla trochu zkalená faktem, že dřevěné stavení, u kterého se předzahrádka nacházela, nejspíš brzy definitivně spadne. Ale možná je důstojné zřícení pořád lepší, než potupná rekonstrukce spojená se zasazením plastových oken:-)

Předzahrádka je ale úžasná. Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus) prostě nezklame. Tady usuzuji na samovýsev, kterým se ve vyhovujících podmínkách krásenka dokáže sama přenést do dalších sezón. V zelených obláčcích delikátních lístků se pak od června až do zámrazu vznášejí půvabné růžové, fialové nebo bílé květy.

Jo, v jednoduchosti je opravdu krása (a krásenka:-) ...

12. července 2016

Léto s hrachorem III.


Nádhera... Po týdnech pravidelného zalévání a občasného přihnojování organickým hnojivem se hrachory pnou po kovové mříži zhruba do výše metru a půl a kvetou jako o závod. A ta vůně...

Co tomu předcházelo, se dočtete TADY a také TADY...


3. července 2016

Chelsea Flower Show 2016


Na slavnou květnovou Chelsea Flower Show bych se jednou chtěla podívat. Prozatím alespoň (trochu se zpožděním) nabízím pro inspiraci fotografie vítězných zahrad z letošního ročníku.

Zdrojem všech snímků jsou stránky Královské zahradnické společnosti, kde také v případě zájmu najdete mnoho zajímavých detailů o vyobrazených realizacích.
A další hezký článek o vítězech z Chelsea najdete také třeba zde...

28. června 2016

Anglické růže - keře


Dnes jen krátký příspěvek: toto je obrázek keřů mých anglických růží (jsou to odrůdy Geoff Hamilton, Gente Hermione, Eglantyne a The Shepherdess).

Jsou to růžové keře velmi mladé: dva byly zasazeny na podzim 2014 a dva na jaře 2015. Celkem hezky kvetou (navzdory vedrům střídaným přívalovými srážkami), netrpí ani příliš na škůdce. Ačkoliv to vypadá, že rostou v pěkné divočině, předesílám, že se o ně dobře starám a na podzim dostaly svou dávku koňského hnoje:-)

Prozatím s nimi mám jediný problém: keře nejsou příliš vzhledné a jejich tenké stonky často mohutné květy neudrží, ty pak padají k zemi. Pokud ale vše půjde jako s první růží, kterou jsem si od Davida Austina pořídila zhruba před pěti lety (Queen of Sweden, která je na obrázku vlevo), mělo by se to časem lepšit a stonky vyzrávat a bezvadně držet.