Oproti minulým letům se přehlídka přesunula na prestižnější místo ve středu výstaviště. Soutěžních zahrad bylo tentokrát deset, o rozměrech 9x8 metrů, a byly přístupné ze dvou stran.
Hlavním tématem letošního ročníku se stala Zahrada všech (ne)smyslů. A většina realizací byla pojatá přesně tak, jak bychom mohli toto sousloví číst: jako šálení smyslů a hříčky. V nejrůznější podobě se opakovaly odrazy v lesklých plochách, prvky, jejichž smysl či nesmysl jste objevili až na druhý pohled (jablíčka na listnatém stromě, který ovšem nebyl jabloní), zneklidňující elementy, u kterých jste museli přemýšlet, co je na nich vlastně jinak. Druhou rovinou pak bylo uchopení tématu jako uspokojení všech lidských smyslů (sluch, hmat...).
Zahradní prvky, rostliny a vtipně použité zrezivělé trubky ji zadržují a zpomalují, životodárná voda tak na nejrůznějších místech přetéká a odkapává, a vytváří příjemné mikroklima. Bylo to znát i na tom, že v zahradě v pomalu třicetistupňových vedrech pořád někdo z návštěvníků odpočíval:-) Fakt povedený nápad. A nejvíc se mi líbilo, že jezírko nebylo vystlané fólií. Pořád ze všech stran slyším, že bez fólie to nejde, a tak mi tahle mini zahrada udělala radost.
S názorem odborné poroty pod vedením známého architekta a pedagoga Martina Rajniše se tedy plně ztotožňuji (to si asi oddychli:-) A jsem zvědavá, kterou zahradu vybere jako vítěze porota návštěvníků Zahrady Čech.
Žádné komentáře:
Okomentovat