Orlíčky (
Aquilegia) jsou rostliny z čeledi pryskyřníkovité. Vyhovuje jim vlhčí polostín a perfektně se hodí do přírodně působících rostlinných kompozic. Jsou to dvouletky, které se ale umí tak šikovně rozmnožovat samovýsevem, že vytvářejí dojem vytrvalého porostu. Navíc se mezi sebou neustále kříží, takže každý rok můžou překvapit trochu jinou barvou nebo tvarem... Další z "babičkovských" rostlin, které stojí za to pěstovat i dneska...
Orlíčky mám také moc ráda a těším se, že se mi časem takto krásně rozrostou i na mé zahradě :-)
OdpovědětVymazatNo, musím trochu poopravit, je to trvalka, né dvouletka. Se vším ostatním souhlasím, taky je mám ráda a ráda se nechávám překvapovat novými barvami.
OdpovědětVymazatTo je právě otázka: někdy se uvádí orlíčky jako krátkověké trvalky, někdy jako dvouletky. Těžko říct. Ale v podstatě je to jedno, hlavně, že je máme rádi:-)
OdpovědětVymazatNo, zas aby ho někdo po těch dvou letech nevyhodil ;-) to by byla škoda. Já mám dva orlíčky už šestý rok, a nevypadají, že by to chtěly zabalit. Budu jim to počítat a každý rok podám hlášení :-)
OdpovědětVymazatTak to mě vůbec nenapadlo, to je pravda, někdo by je mohl po dvou letech likvidovat... Pokud Vám drží už šestý rok, tak to trvalky opravdu jsou!
OdpovědětVymazatUrčitě to jsou trvalky - rozhodně alespoň ty, které se mi vysemenili mezi modřence a nemůžu je odtamtud dostat (:-)). A že si mezi sebou prohazují barvy...... už jsem si všimla, ale zatím jsem to spíš přičítala své skleróze. Teď o víkendu jsem si už plánovala jednotlivé barvy označit, abych je na podzim mohla prohodit, tak jste mi ušetřila práci. Je to nádherná kytka!
OdpovědětVymazatTakže jde zřejmě opravdu o trvalky... Já mám orlíčky taky hrozně ráda, ale zatím jsem jim nenašla ten správný kout pro pěstování, tak je obdivuju na cizích zahrádkách...
OdpovědětVymazat