29. července 2014

Hrušeň nebo akát?


Tuhle ulici znám od dětství. Bývala lemovaná hrušněmi (dvě z nich jsou ještě vidět na první fotce za sloupem vpravo), které už určitě pamatovaly mnoho desítek let. Na jaře krásně kvetly a v pozdním létě si každý mohl utrhnout hrušku a jen tak ji po cestě sníst. Původní hrušně byly zřejmě opravdu už přestárlé (i když i o tom by se dalo debatovat), a tak je město jednu po druhé likviduje. Byla jsem celkem zvědavá, co přijde na jejich místo - a ejhle, akáty...

Mám za to, že je to konkrétně kulovitý trnovník akát (Robinia pseudoacacia 'Umbraculifera'). Akát má ve veřejné zeleni svoje nezastupitelné místo: jako bobovitá rostlina si sám na kořenech váže dusík a může proto růst i ve velmi chudých půdách a na exponovaných stanovištích, čili tam, kde jsou městské podmínky tak špatné, že je většina ostatních stromů nezvládne. Navíc je to výborná rostlina pro včely.

To všechno je pravda, ale nechápu, proč se musí vysazovat i do spíš vesnické zástavby, kde už se bezvadně osvědčily třeba právě ty hrušně. Jako jediná nevýhoda hrušní mě napadá, že z nich opadávají na přelomu léta a podzimu plody, které se pak  musí uklízet a které lákají velké množství vos a včel.

Mně v té ulici kulovité akáty prostě nesedí ani z estetického hlediska - ve vyloženě městské ulici jsou v pořádku, ale tady vznikne neidentifikovatelné cosi, něco mezi vesnicí a městem, jakýsi zvláštní nesoulad. Já vím, že jsou to jenom stromy (a díky za každý nově vysazený strom), ale stejně se přimlouvám za ty hrušně. Aby se zase začaly sázet...

8 komentářů:

  1. Po tom, co jsem viděla pořady Billa Mollisona si taky říkám, proč to dospělo do stavu, že se ani ve vesnicích ani ve městech už ve veřejné zeleni vůbec nepěstují užitečné druhy rostlin. Jestli kvůli nepořádku ze spadaných plodů? Vždycky si říkám, že kdyby si pak město zaplatilo dobrovolníka na otrhání plodů (ty které by neposbírali místní :-) ), tak by na tom ještě mohlo vydělat, i kdyby je jen prodali pálenici. A kdyby místo nejedlých živých plotů byly maliny a ostružiny, to by byla krása. No, třeba k nám jednou dojde akce typu Incredible edible, co mají v Británii.

    OdpovědětVymazat
  2. Máte naprostou pravdu Jitko. Já to taky nechápu, zase tak náročné na údržbu ty ovocné dřeviny nejsou a přesně jak píšete, ještě by se na plodech dalo vydělat. V Británii jsou (nejen:-) v tomhle směru úplně někde jinde...

    OdpovědětVymazat
  3. No, zrovna ta Umbrakulifera nekvete, takže ani pro včely to není ;-) A zrovna hrušně i jabloně se dají pořídit jako okrasné, s malými plody,které binec dělají minimální :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Fakt nevím, proč jsou tyhle kulovité akáty tak oblíbené (a vlastně i další kulovité stromky, třeba javory). Že by se na ně dávaly množstevní slevy?:-) Jinak si jejich masivní vysazování neumím vysvětlit...

    OdpovědětVymazat
  5. lidi je mají rádi ... neroste to do nebes, je to kulatý a padaj z toho jen listly ... kdyby to bylo ještě neopadavý, byl by to super hit ;-)
    málokdo uvažuje v širších souvislostech, jako co včely, ptáci, druhová rozmanitost ...

    OdpovědětVymazat
  6. To už by skoro mohl být stromek z plastu:-) Ale ne, máte pravdu, v podstatě vypadá dobře a nemusí se příliš udržovat, to je jasné...

    OdpovědětVymazat
  7. Dobrý den,
    domnívám se že, do každé lokality se hodí jiný druh zeleně.
    Zastínit si okna stromem s vysokým růstem jistě není ideální řešení a z hlediska údržby ještě musíme brát v úvahu nutné náklady na počáteční údržbu (zavlažování, než strom zakoření, kotvení ke kůlům apod.) a také na následnou údržbu (prořezávání větní, případně tvarová úprava atd.).
    Prokeš, zahradnická firma Alpha System Union, Praha 8

    OdpovědětVymazat
  8. Dobrý den pane Prokeši,
    děkuji za reakci, to mě těší, že si moje příspěvky čtou i odborníci z praxe.
    Máte naprostou pravdu, do každé lokality se hodí jiný druh zeleně. V tomto případě (a nemůžu si pomoct, i v mnoha dalších) se ale jde bohužel cestou nejmenšího odporu - kulovité akáty jsou na údržbu nenáročné a nevyrostou příliš vysoko. Jenomže to snad nejsou jediná kritéria pro výběr dřevin do veřejných prostor... Dřeviny by měly splňovat taky kritéria estetická a krajinotvorná. Hrušňová alej o které píšu existovala určitě přes padesát let, zmiňovaný problém se stíněním možná u některých budov nastal, můžu Vás ale ujistit, že u mnoha dotčených domů rostou o mnoho větší a mnohem víc stínící jehličnany.
    Vím, že ovocné dřeviny se začaly kolem cest vysazovat někdy za Marie Terezie, aby se pochodující vojska měla kde ukrýt před sluncem či deštěm a případně se občerstvit ovocem. A i přes tu práci, kterou jejich údržba dá, mi to i dnes připadá jako dobrý nápad a mám za to, že stojí za to se s nimi trochu namáhat.
    Anita Blahušová

    OdpovědětVymazat