Mandloň obecná (Amygdalus communis), jeden z prvních stromů, které v předjaří kvetou. Mandloň je teplomilná, pochází ze Středomoří a Balkánu a u nás se jí tudíž daří jen na teplejších a chráněných lokalitách. Většinou je cizosprašná, takže pokud chcete ochutnat i plody, je potřeba mít alespoň dva stromy, které se navzájem opylí.
Mandloň má symbolický význam pro mnohé kultury, zejména na Blízkém východě, důležitá byla také pro nás křesťany - několikrát je zmiňována v Bibli.
A proč cyankáli (kyanid draselný), jed známý z detektivek, voní po hořkých mandlích? Existují dvě linie mandloní - ta hořká a ta sladká. Hořké mandle obsahují až 5% amygdalinu, ze kterého se kyanid uvolňuje.
Mandloně byly vyšlechtěny v nesčetných variantách, pěstují se pro plody i jako okrasné keře či stromy pro květy. Strom na obrázku je planý, vyrostl náhodou z mandlové pecky. Není zrovna elegantní (přestože název Amygdalus přejali zřejmě Řekové z asyrského výrazu pro "pěkný strom") a žádný kamarád vhodný k opylení se v jeho okolí nevyskytuje. I kdyby se ale měl nechat růst jen pro časnou záplavu květů, které vydrží sotva týden, stojí to za to.
Žádné komentáře:
Okomentovat