Vytrvalá dužnatá rostlina s růžicemi, které můžou být velké od jednoho centimetru až do pětadvaceti, má ráda písčitou, chudou zeminu a přímé slunce. Nové malé rostlinky vyrůstají na šlahounech kolem mateřské listové růžice. Pěstování netřesku v nádobách je dobrou alternativou pro všechny, kdo nemají moc času a přesto si chtějí svůj balkon nebo parapet trochu ozelenit.
Netřesk provází člověka už po tisíciletí a má velmi zajímavou historii. Latinský název - Sempervivum - znamená věčně živý a už z toho je zřejmé, že rostlinka dokáže přežít extrémně náročné podmínky. Už od římských dob se netřesk, tehdy zasvěcený Jupiterovi, vysazoval na střechy obydlí a věřilo se, že ochrání příbytek před zásahem blesku.Sám Karel Veliký (zřejmě 742 - 814), první římský císař, ve středověku jeho pěstování na střechách dokonce svým poddaným nařizoval (Capitulare de villis - pro latiníky, anglický překlad, bod 70: And the gardener shall have house-leeks growing on his house). Vzhledem k tomu, že v dužnatých listech má rostlina zásoby vody, je jasné, že střecha porostlá jeho růžicemi vzplane případně o poznání hůř, než pokud by na ní rostla třeba vyschlá tráva.
Dužnaté lístky jsou jedlé, dají se přidávat třeba do salátů a šťáva z nich pomáhá při hmyzím bodnutí nebo na nejrůznější kožní problémy.
Žádné komentáře:
Okomentovat