Stránky

8. července 2021

První letní kvetení a historické růže...

Po trochu pomalejším letošním náběhu jara ještě není letničkový záhon k řezu v plném květu ani teď, na začátku července. Zatím se rozjíždějí krásenky (letos kromě běžné směsi také ´Double Click Pink´ a ´Rubenza´).

Co mě ale obzvlášť těší, je tmavě fialovo-hnědá chrpa ´Black Ball´ (na obrázku vlevo), ta neobvyklá barva opravdu láká pozornost a v kyticích je nádherná. 

Nemůžu se dočkat cínií, které ještě tak týden, dva k rozkvětu potřebují. Cínie je vůbec pro mě osobně docela zvláštní rostlina: zpočátku jsem ji neměla ráda, připomínala mi tuctovou gerberu. Nevoní, navíc bývá křiklavě barevná, což by mě normálně od jejího pěstování spolehlivě odradilo. Jenomže pak jsem ciniím dala šanci, a byla jsem ztracená :-)

Růže, růže, a zase růže...

Je to několik let, co jsem zjistila, že růže, nerovná se čajohybrid. Že existují i růže botanické, anglické, historické a všelijaké další růžové vychytávky. Začala jsem angličankami, byl to náhodný impulzivní nákup v OBI, na jehož konci stála Austinova ´Queen of Sweden´. Ukázala se jako odolná a zdravá růže, s krásně tvarovanými miskovitými květy v pudrově růžové barvě, které navíc příjemně jemně voní. Po ní následovaly další anglické růže, ale hlavně se mi otevřel svět růží historických... A tak tady teď můžu představit krásky, které mi letos vykvetly poprvé:

 Tahle žíhaná nádhera se jmenuje ´Honorine de Brabante´. 

Je to tzv. bourbonka, patří tedy do skupiny růží, které se v Evropě objevily někdy kolem roku 1820. Konkrétně tato byla vyšlechtěna na přelomu 19. a 20. století. 

Zatím ji mám první rok, takže keřík je dost malý, ale měla by dorůst do výšky až 150 cm. Kromě menších, ale velmi neobvykle barevných květů mě potěšila i silnou ovocnou vůní.
A co víc, jako jedna z mála historických růží opakuje kvetení, takže se mám ještě na co těšit:-)

A dalším letošním úlovkem je ´Duchesse de Montebello´. Tato růže je takzvaná galika (Rosa gallica), tedy česky řečeno, růže keltská. Tyto růže byly pěstovány už ve středověkých zahradách, tato francouzská vévodkyně pak byla vyšlechtěna 1824. 

Galiky mám ráda, nemají téměř žádné trny a rostou krásně vzpříměně. Bohužel kvetou opravdu jen jednou za rok, zato ale velmi bohatě, a jsou zdravé a odolné. 

´Duchesse de Montebello´je mezi nimi dost výjimečná svou jemně růžovou barvou, obvykle bývají mnohem tmavší. Květy jsou rozkošné a ta vůně!

 

Budu asi muset růžím věnovat samostatný příspěvek:-)

1 komentář:

  1. Dlouho jsem přemýšlela, zda si mám pořídit na svoji zahradu zavlažování, které je podle mého manžela nezbytným krokem pro zajištění kvalitního a bujného růstu rostlin, jelikož bez dostatečného množství vody se rostliny stávají křehkými a náchylnými k chorobám. Proto jsem si zavlažování

    OdpovědětVymazat