Stránky

10. dubna 2021

Květinová mini farma pro letošní sezonu

 

Pojďte do toho letos se mnou s vyhraďte si na zahradě několik záhonků pro letničky k řezu. Moje letošní mini květinová farma má rozměry 4x7 metrů. Cestičky nahrazují obyčejná položená prkna. Hodlám pěstovat cínie, hledíky, krásenky, astry a další velmi vděčné květiny do vázy. Malá ukázka letošního osiva je zde:

 
Mojí loňskou zahrádku k řezu můžete vidět na fotkách níže, postupně je to stav v dubnu, květnu a červenci. Letošní jaro má trochu zpoždění, ale zatím to vypadá, že sezona by nemusela být tak chudá na vláhu, jako v posledních letech.

Už teď je možné vysévat spoustu druhů přímo na záhony: chrpy, měsíčky, stračky, hrachory, kopr...  Rostliny na předpěstování náročnější si jednoduše zakoupíte v zahradnictví v květnu ve formě sazeničky. 

 Zahrada k řezu nemusí být veliká, prostě vysejte několik řádků třeba mezi zeleninu. A třeba vás to chytne, stejně tak, jak ta kvetoucí záplava okouzlila mě:-)

 

 

19. března 2021

DO PARKU!

  

Mnozí z nás v minulém roce navštívili spoustu míst v České republice, o kterých dříve neměli ani tušení. Často jsme byli překvapeni, jaké poklady se ve vyhlášených lokalitách i v těch nejzapadlejších koutech mohou skrývat. Rozhodně je co objevovat - a krajinářská architektura má co nabídnout!

Průvodcem toulkami pod širým nebem nám může být i nově vznikající portál, nazvaný příznačně: DO PARKU.  Jeho tvůrci jsou krajinářští architekti, autenticita a dostatek odborných informací jsou tedy zaručeny! Není nic snazšího, než společně objevovat vyhlídky, parky, malebná náměstí nebo třeba spirituální místa... Interaktivní mapa umožňuje rychlou navigaci, součástí projektu jsou i tematické workshopy a školení.

Portál se stále rozrůstá, pokud chcete tento bezvadný projekt podpořit, podívejte se na právě probíhající hithitovou kampaň!

16. března 2021

Zahrada do vázy - knížka je na světě!

Včera vyšla moje nejnovější kniha, v pořadí už třetí. Jmenuje se Zahrada do vázy. Mám ohlromnou radost a při té příležitosti jsem si založila i účet na Instagramu. Je to úplně nová zkušenost, k sociálním sítím udržuji trochu ostýchavý odstup:-) 

V každém případě přeji knížce jen to nejlepší a ať si najde své čtenáře!

6. února 2021

ZAHRADA DO VÁZY

Hurá, povedlo se! Kvůli epidemii koronaviru loni odložená knížka by měla vyjít v polovině března. Toto je žhavý kandidát na obálku:-)

 Vydává ji opět bezvadný tým ze SmartPressu!

Knížka by měla být inspirací pro všechny, kdo chtějí vyzkoušet vypěstovat si doma na zahradě dostatek květin do vázy po celou sezonu. Nedělám si ambice představit vyčerpávající publikaci o květinách k řezu, spíš mi jde o to pootevřít zájemcům dvířka do této báječné oblasti pěstitelství. Nejvíc prostoru je věnováno letničkám, najdete v ní ale také cibuloviny a hlíznaté rostliny, růže i několik trvalek. 

Možná se zahradničením teprve hodláte začít a trávíte zimu plánováním, možná jste už zkušení pěstitelé a pravidelně sklízíte bylinky i zeleninu a staráte se o okrasné záhony.  

Zkuste letos do svých zahradnických plánů zahrnout i políčko kvetoucích letniček. Ručím za to, že jen co se potěšíte s první náručí voňavých květin, nadělíte si rovnou i kurz základů vazby. Stejně jako já:-)

 




3. listopadu 2020

Čas pro jiřiny



Jiřinky neboli dahlie se mi vždycky líbily. Představují pro mě směs krásy a nostalgie, možná je to i tím podzimem, ve kterém vykvétají. Mám je spojené s obrázkem mladé a krásné Boženy Němcové, jak šťastná tančí na jiřinkovém bále a netuší, jaké strasti jí život záhy přinese... 

Na záhoně se ale jiřinám u mě nikdy nedařilo. Několik let po sobě jsem je zasadila bez valného úspěchu. Důvody byly nasnadě: zhýčkaná nenáročností měsíčků, aster, cínií a krásenek jsem se jiřinám dostatečně nevěnovala.

   Co jsem udělala špatně? Skoro všechno: 

 - koupila jsem si nekvalitní vysušené hlízy v hobbymarketu
 - nevybrala jsem jiřinám správné stanoviště
 - neposkytla jsem jim dost místa pro správný růst
 - nevěnovala jsem rostlinám dostatečnou péči (výživa, ochrana...)
 - horkém létě jsem je neuzalévala

Už jsem to chtěla vzdát. Jiřinka totiž není takový nezmar, jako třeba krásenka nebo hledík, které přes léto zahradníka potěší i když zapomenete zalít nebo pohnojit. Aby vykvetla do krásy, musíte si jí dlouhé týdny předcházet. Než vás svým půvabem ohromí, dlouho se chystá a strojí, a na záhonku zatím nekonečné týdny roste jen masa zeleného lupení.

Jenomže pak mi to nedalo. Jiřinky se vrací na výsluní. Krásou se vyrovnají i pivoňkám (až na absenci vůně). Navíc nabízí spoustu materiálu do vázy po celé září a říjen, když už běžné letničky skomírají a i takové hvězdy pozdního léta, jako letní astry, mají to nejlepší za sebou.

Jak tedy začít? Přiznám se, že jedno z problematických míst při pěstování jiřin bylo pro mě vždy sázení hlíz (ze semen jsem je pěstovat nezkoušela). Hlízy nebývaly nejkvalitnější a celkem často ani nevzešly. Pak jsem narazila na možnost objednat si jiřiny ve formě sazeniček a bylo to! To je opravdu jiná káva, než práce s hlízami. Sazeničky objednané v listopadu přišly následující duben, všechny skvěle životaschopné, už poprvé zaštípnuté. 

Nedělám nikomu placenou reklamu, když jsem ale s něčím opravdu spokojená, není důvod to nezmínit: sazeničky jsem koupila u české květinové farmy Loukykvět. Jejich nabídka je rozmanitá, nejen co se týká jiřin, kterých v on-line obchodě najdete desítky. A co víc, zdarma si zde můžete o jiřinkách i počíst. Loukykvět nabízí i detailní a skvěle propracovaný návod na pěstování.

Sazeničky dorazily, a co dál? Tentokrát jsem jiřinám vybrala opravdu dobré místo. Prokypřené, plné živin, na slunečném, ale ne vyprahlém stanovišti. Zasadila jsem je taky dostatečně daleko od sebe, jiřiny jsou rostliny košaté, se spoustou zelené masy. Následovalo zalévání a přihnojování. Důležité jsou ještě dvě věci: je třeba rostliny zabezpečit proti pádu a vyvrácení. Podzimní vítr a déšť nakvétající rostliny lehce vyvrátí a poláme. Druhý důležitý bod je zaštipování. Proč? Při odstranění vrcholku podpoříte košatění rostliny a ta tak vytvoří mohutnější keřík, který pak bohatěji kvete. Zaštípnout doporučuji alespoň dvakrát. Je také dobré občas odstranit postranní výhonky, jinak mají jiřiny pro řez příliš krátké stonky. Zazimování může být dalším kamenem úrazu při pěstování jiřin. Kdy rostliny zazimovat poznáte snadno. První mráz totiž nadzemní část spálí, ta zhnědne a signalizuje tak čas k odpočinku. Hlízy se vyjmou ze země, nadzemní část se opatrně seřízne ve výšce asi 10 cm, a OZNAČENÉ hlízy se uskladní nejlíp v papírových sáčcích na sušším chladném místě zas do příštího dubna.

Ale abych se vrátila na začátek tohoto příběhu, do loňského listopadu. Výpravné fotografie náručí řezaných jiřin na stránkách farmy Loukykvět mě přesvědčily a objednala (a vypěstovala) jsem si následující:

Café au lait
Vaasio Meggo
Wine Eyed Jill

'Café au lait', česky tedy Bílá káva, je jiřina vyfocená hned v úvodu příspěvku. Je to snad nejvíc trendy jiřina posledních sezón. Parádní velikost a jemná pudrově krémová barva se bezvadně kombinuje. 'Vassio Meggo je na snímku vlevo. Velikostí se podobá Bílé kávě, jen na rozdíl od ní hraje něžně fialovými odstíny.

'Wine Eyed Jill' (na obrázku vpravo) je naproti tomu drobnější, o to ale barevně zajímavější. Nemůžu se vlastně rozhodnout, jestli přechází spíš do žluta, oranžova nebo fialova... A kulaté pomponkovité květy vydrží ve váze opravdu dlouho. 

A šup do vázy! Jiřinky se řežou plně nakvetlé. Jsou to držáci, budou vám dělat radost určitě pět, při dobré péči i deset dní. Samozřejmě je třeba vyměňovat  často vodu, jiřiny ji kazí velmi brzy. Všechny listy, které by mohly být potenciálně ponořené do vody se musí ze stonků odstranit.

Sice jsem absolvovala základní kurz vázání jednoduchých pugétů, a opravdu mě to baví, práce profesionála je ale přece jen kvalitou někde jinde:-)  Kytici na poslední fotce (jejím středem je již zmíněná Bílá káva) jsem si pořídila u nesmírně šikovné výtvarnice, pěstitelky květin a floristky, která tvoří pod jménem FLORAtORIUM. Její kousky kombinují krásu květin třeba s ovocem nebo zeleninou. V tomto případě ostružiny... Nádhera, co říkáte?