Představte si, že když včela poprvé vyletí z úlu (ven létají jen někteří jedinci, jiní se zase starají o prostředí uvnitř), zapamatuje si okolní prostředí včetně orientačních bodů.
Když potom při průzkumech okolí nalezne zdroj potravy, letí zpátky do úlu, kde pomocí tzv. "tanečků" informuje kolegyně, určené ke sběru pylu a nektaru, kde se potrava nachází. Ve tmě včelího úlu v určitém směru krouží, podupává a rozvibrovává plást. Ostatní včely se k ní přibližují, dotýkají se jí a snaží se taneček napodobit.
Když se jim podaří se s průzkumnicí synchronizovat, v určitém smyslu si "zadají údaje" z tance do mapy, kterou mají uloženou v hlavě, vylétnou ven a místo bez problémů najdou. Včely tedy nelétají nazdařbůh a nehledají potravu, to dělá jen minimum k tomu určených průzkumnic. Ty, které vidíme venku sbírat pyl a nektar, letí naprosto přesně za svým cílem.
Přesně tak. A protože jsou včely z úlu organizované, ignorují malé zdroje potravy a létají za takovými, aby to bylo efektivní pro včelstvo. Organizovaně a hromadně podle dodaných souřadnic. Klidně i dva kilometry daleko.
OdpovědětVymazatProto je pro zahrádkáře s pestrou směsí rostlin daleko výhodnější chovat čmeláky (vytvářet jim podmínky, žádné kupované krabičky - kde jste to viděly u vašich babiček?) a včely samotářky, ty jsou orientovány na blízké zdroje potravy. A létají i za méně příznivých podmínek, kdy se to včelám medonosným "nevyplatí".