Krokusy

"Jaro dělá pokusy, vystrkuje krokusy, dříve než se vlády chopí, vystrkuje periskopy..." zpívají Svěrák s Uhlířem:-) A je to přesně tak: hned po sněženkách a talovínech vykouknou právě krokusy (čemeřice nepočítám za posly jara, protože si v poslední době všímám, že kvetou už od listopadu).

Krokusy (Crocus) jsou rostliny pro neangažované zahradníky. Nepotřebují vůbec nic, jen na podzim zasadit na místo určení - přimlouvám se za stanoviště v trávníku nebo na trochu zdivočelém záhoně, nejlépe pod listnatými dřevinami.

Pokud pro krokus nevyberete místo s extrémními podmínkami (například příliš těžkou, mokrou půdu), na přelomu února a března vykouknou úzké lístky a hned nato se vybarví křehké hlavičky.

Stačí v říjnu zasadit hrst malých, trochu zploštělých cibulek na vybrané místo do hloubky několika málo centimetrů vzrůstným vrcholem nahoru. Tedy doufám, že jde o cibulky: z botanického hlediska krokusy patří do čeledi kosatcovitých, tudíž by to mohly být také hlízky. Pozor, chutnají myším a hryzcům, což může být důvod, proč jednoho jara z ničeho nic ze záhonu zmizí.

Krásný článek na téma jarních květů jsem našla na blogu Vysněná zahrada (http://www.vysnenazahrada.cz). Autorka tam velmi dobře formulovala i můj pocit: že největší krása je v případě jarních cibulovin ve velkém množství, ale zejména v jednoduchosti a barevné střídmosti.

Osobně mám krokusy moc ráda, ale ještě jsem pro ně na zahradě nenašla to pravé místo. Tak jsem si je pro letošek (a s nimi také ladoňky a tulipány) zasadila na podzim alespoň do nádob (o tom víc v jednom z dalších příspěvků). A těším se, až za pár dní vykvetou...