20. března 2017


Je zvláštní psát příspěvek po delší odmlce: nicméně po několikaměsíční době "vegetačního klidu" (jak přírodního, tak i toho mého) kolem sebe vidím zase všechno růst, klíčit a zelenat se, a tak mi to prostě nedá.

Lísky (Corylus avellana) mám ráda odjakživa. Vždycky brzy na jaře prohlížím větvičky a hledám pupeny s červenou chocholkou, ze kterých při troše štěstí na podzim uzrají oříšky.

Škoda, že lísek není v našich zahrádkách víc. Jsou naprosto nenáročné a má z nich užitek spousta živočichů: nejen veverky a my lidé. Pyl z lískových jehněd je například vítanou pochoutkou pro čerstvě probuzené čmeláčí královny, které brzy z jara hledají hnízdo pro nadcházející sezónu...

1 komentář:

  1. Jé, musím jít taky na lov s foťákem, už poprvé, co jste zde tu krásnou fotku "budoucího lískového oříšku" dala, jsem se nestačila divit, jak je krásná. Snad se mi je podaří najít a zachytit (a tím pádem budu doufat, že bude letos třeba i nějaká sklizeň).

    OdpovědětVymazat